Na podzim letošního roku vydává nadace T-SOFT ETERNITY zcela výjimečnou publikaci – Podnikatelé meziválečné éry.
Proč jsme se rozhodli jako nadace se vůbec do něčeho takového pustit?
Od roku 1989 zažíváme dobu, kdy pokud se mluví o podnikateli, tak je „kontroverzní“. Pokud se má mluvit o zločinci, je nejjednodušší pro novináře, když napíše, že se jedná o podnikatele.
Tento obecně vnímaný a zažitý přístup je nespravedlivý nejen vůči naprosté většině slušných lidí, kteří obětovali svůj život práci pro společnost a tomu, že dávají práci lidem. Je to nespravedlivé i vůči naší, často zcela opomíjené historii.
Jaká je vlastně skutečná historie podnikání v Čechách? Zaslouží si hrdost, pokoru? Nejspíš obojí, ale především úctu. Ve školách se učí převážně politické dějiny, přičemž dějiny ekonomické jsou opomíjeny.
Cílem publikace je poukázat na pozitivní roli vybraných podnikatelů v první československé republice, přičemž důraz bude kladen nejen na podnikání a podnikatelské strategie, nýbrž i na podnikatelskou a občanskou etiku. Publikace je zamýšlena jako soubor přibližně 15-17 statí věnovaných životním osudům a působení významných podnikatelů/manažerů českých zemí, jejichž aktivní činnost kulminovala, nebo přinejmenším zasáhla právě éru první republiky. Výběr je reprezentativní jak z hlediska oborového (strojírenství, automobilový průmysl, textilnictví a obuvnictví, průmysl stavebních hmot, elektrotechnika, zemědělství, nakladatelství, sklářství, nábytkářství), tak z hlediska geografického (podnikatelé z různých koutů českých zemí).
Vedle podnikatelů, kteří v minulosti vešli alespoň podle své „značky“ do širšího povědomí (Laurin a Klement; Wichterle a Kovářík), jsou do souboru zahrnuty i osobnosti méně známé, avšak vzhledem ke své kariérní trajektorii velmi zajímavé a z hlediska formování „obrazu“ prvorepublikového podnikatele takřka symptomatické (Popper, Sousedík, Gerstl).
Kniha se pokouší o zachycení dynamiky dílčí podnikatelské kariéry (kariérní postup, charakter angažmá, kumulace funkcí), a postižení a interpretaci podnikatelských strategií („klíčová rozhodnutí“, která katapultovala tyto osobnosti na vrchol podnikání, ale i podnikatelská selhání). Podnikatelská strategie je zachycena v kontextu vývoje hospodářství meziválečného období (kontext hospodářských krizí), či přinejmenším v kontextu daného oboru podnikání ( otázka konkurence). „Podnikatelská strategie“ není „holým“ výčtem podnikatelských počinů. Podnikatelská strategie se odvíjí od podnikatelského rozhodnutí (zvažování alternativ) ohledně budoucího směřování podnikání (investice, organizace, personálie apod.), a formuje se pod přímým tlakem celé řady faktorů (hospodářská situace, finanční zázemí, konkurenční tlak, rodinný a zdravotní stav atd.).
Na knize spolupracujeme s kolektivem autorů Filozofické fakulty Univerzity karlovy, vedeným Prof. Jančíkem.
Období tzv. první republiky bývá v posledních letech často charakterizováno jako „zlatý čas“ československého podnikání. Přestože jsou výroky tohoto typu odrazem značně idealizované pravdy, jistě nelze meziválečnému hospodářství v ČSR upřít vyspělost i uznání v rámci evropských či světových trhů. Je ale nutné podotknout, že české země se mohly rozvinutým průmyslem i zemědělstvím pochlubit již v dobách Rakouska-Uherska a že po roce 1918 hospodářské aktivity navazovaly na dobré předválečné renomé. Československá ekonomika byla po překonání poválečné krize poměrně otevřená a liberální, i ona však musela čelit nejen těžké depresi počátku 30. let, ale též ochranářské celní či obchodní politice státu nebo silným bankovním monopolům. Mezi svobodné ekonomiky se však řadila mj. i tím, že dala příležitost podnikavým jedincům, kteří nebyli omezováni v tom, aby se prosadili v takovém odvětví hospodářství, jemuž rozuměli a v kterém dokázali být nejlepší.
